Výskyt pesticidů v orné půdě zkoumali odborníci z Centra pro výzkum toxických látek na Přírodověděcké fakultě Masarykovy univerzity. Kontaminace podzemních vod, kam se pesticidy dostávají právě ze zemědělské půdy, byla zjištěna v nadlimitní koncentraci. Krom toho byla objevena i přítomnost zakázaných toxických látek (simazin a atrazin). Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů (látky likvidující plevely) a fungicidů ( proti houbovým plísním). Ty odborníci našli ve více než dvou třetinách zkoumaných vzorků půd.
Pesticidy v půdě v nadlimitním množství
Výskyt pesticidů v orné půdě zkoumali odborníci z Centra pro výzkum toxických látek na Přírodověděcké fakultě Masarykovy univerzity. Kontaminace podzemních vod, kam se pesticidy dostávají právě ze zemědělské půdy, byla zjištěna v nadlimitní koncentraci. Krom toho byla objevena i přítomnost zakázaných toxických látek (simazin a atrazin).
Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů (látky likvidující plevely) a fungicidů ( proti houbovým plísním). Ty odborníci našli ve více než dvou třetinách zkoumaných vzorků půd.
„Výsledky průzkumu půd ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky pesticidů či látek z nich vzniklých v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi jako rozpustnost či poločas života, tedy doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“ uvedl vedoucí výzkumu.
Odborníci sledovali šest desítek současných pesticidů a zkoumali především půdy v nivách řek, jejichž vlastnosti jsou typické pro většinu orných půd v Česku.
Zdroj: ČT24
Půda přestává být živá - i v důsledku upozadění živočišné výroby
Nic nového - tvrdí námi oslovení odborníci v oboru. Dle soukromého zemědělce J. Rajcharta se v současné době nedodržují ideální osevní postupy se střídáním plodin. Pěstuje se to, na co je odbyt. Živočišná výroba je na ústupu, proto se do půdy nevrací přirozená hnojiva, vše se řeší chemicky, aby to fungovalo - půda přestává být živá. "Měli bychom si uvědomit, že tento trend není dlouhodobě udržitelný, " tvrdí zemědělec.
Obdobný názor má i regionální zástupkyně společnosti zabývající se zemědělskou půdou na Tachovsku a Plzni-severu J. Šlechtová: "Znečištění půdy pesticidy nemůže být pro někoho, kdo se občas podívá na pole, žádným překvapením. Během jednoho roku se na pole aplikuje mnoho postřiků v závislosti na pěstované plodině. V současné době je i v zemědělství kladen důraz na co nejvyšší výnosy, takže mnoho zemědělců raději přidá pesticid, aby mělo dobré výnosy, než sníží postřik za cenu nižších výnosů, avšak zdravějšího prostředí. Pokud nebude upravena legislativa, změnu nelze čekat", dodává.
